Přednáška Vůle lidu obsahuje pronikavý, hluboký pohled na Churchillovu celoživotní oddanost parlamentní demokracii. Churchill byl poprvé zvolen do parlamentu v pětadvaceti letech a v Dolní sněmovně zasedal ještě čtyřiašedesát let poté. Zdaleka nejdelší část života – pracovních dní a nocí – strávil uprostřed prudkých debat ve službách lidu, za jehož nástroj parlament považoval.Na všech úsecích celé své životní dráhy se Churchill ze všech sil snažil zajistit, aby činnost parlamentu byla účinná a nebyla podvracena ani politikou soupeřících stran, ani zvolenými poslanci, kteří se jí snažili manipulovat. Jeho vírou v parlamentní demokracii vůbec neotřásla dokonce ani porážka Konzervativní strany ve všeobecných volbách roku 1945, která ukončila období, kdy stál v čele válečného kabinetu. „Je to vůle lidu,“ prohlásil a svá slova mínil vážně. Churchill se Dolní sněmovně svěřil se svými úvahami týkajícími se významu druhé světové války jakožto prostředku k obnově demokracie: „Za všemi poctami vzdávanými demokracii se vždy skrývá malý člověk, jenž vstupuje do malé budky a malou tužkou udělá malý křížek na malém kousku papíru. Svrchovaný význam této skutečnosti nemohou snížit žádné řečnické výkony ani sáhodlouhé debaty.“